Interaktivní mapa

Interaktivní mapa
MAPA PŘÍSTUPNOSTI

Bezbariérová mapa
GEOPORTÁL

Geoportál Praha

Aktuální vydání

Uhříněveský zpravodaj 7-8/2017Aktuální číslo - PDF ke stažení

Datum a čas

Dnes je sobota, 19. 8. 2017, 9:19:56

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Dnes je 19.8.2017

Svátek má Ludvík

Zítra má svátek Bernard

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 8. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 14
DNES: 490
TÝDEN: 5146
CELKEM: 743205

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Květnou nedělí 9. dubna začínají Velikonoce

Typ: Aktuality
ilustrativni obrazekProjděte si s námi Svatý týden krok za krokem a přijměte pozvánku na vernisáž velikonoční výstavy.

 

Po roce opět přinášíme jakýsi průřez velikonočním Svatým týdnem. Přiblížíme si jednotlivé dny jak z hlediska křesťanské tradice, tak i z pohledu lidových tradic.

 

Předně si musíme říci, že Velikonoce jsou vrcholnými křesťanskými svátky. V době svátků nekvašeného chleba asi v roce 33 našeho letopočtu byl podle křesťanské věrouky Pilátem Pontským na kříž poslán Ježíš Kristus. Po vyčerpávající křížové cestě dokonal svůj život visíc na kříži mezi dvěma lotry na hoře zvané Golgota, česky Lebka. U paty kříže klečely jeho matka Panna Maria spolu s dalšími ženami. Svou mučednickou smrtí nás vykoupil Kristus z dědičného hříchu. Třetího dne vstal z mrtvých a právě víra v posmrtný život je podstatou křesťanské víry.

 

Velikonoce na rozdíl od Vánoc jsou svátky pohyblivými a jejich výpočet se odvíjí od data prvního jarního úplňku. První neděle po prvním jarním úplňku slavíme Boží hod velikonoční. Z tohoto vyplývá, že nejdříve můžeme Boží hod velikonoční slavit v neděli 22. března a nejpozději v neděli 25. dubna běžného kalendářního roku.

 

Svatý týden můžeme se setkat i s označením Pašijový týden. Název pochází z latiny a vyjadřuje utrpení. Podle církevních tradicí se po celý týden v křesťanských kostelích čtou a zpívají evangelia o Kristově utrpení.

 

Květná neděle (letos 9. dubna) zahajuje Svatý týden a je dnem, kdy si křesťané připomínají vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Obyvatelé města Krista vítali olivovými ratolestmi. V katolických kostelích se světí ratolesti kočiček, které zastrčené za kříž mají ochraňovat po celý rok obydlí.

 

Modré pondělí (letos 10. dubna) a Žluté úterý (letos 11. dubna) tyto dva dny pašijového týdne jsou jaksi „všedními“ dny. Z křesťanského hlediska ani z hlediska lidových tradic se neděje „nic mimořádného“.

 

Škaredá středa (letos 12. dubna) je dnem, kdy začínají dodržovat křesťanské a lidové tradice. Dříve se udržoval lidový zvyk, kdy všichni chlapci ze vsi po bohoslužbách vyběhli před kostel. Nejrychlejší hoch pak zavolal: „Já jsem Jidáš.“ Ostatní ho honili a hrkačkami nebo klepačkami mu klapali kolem hlavy. Klepáče měly různé tvary. Nejčastěji to bylo prkénko, na němž bylo upevněno klepadlo, které pohybem dělalo hluk. O Škaredé středě si ženy oblékly tmavé oblečení. Muži omezili kouření a pití alkoholických nápojů. Tento den také končily přástky a všechna společenská posedávání. Hlavním pokrmem o Škaredé středě bývala čočka nebo hrách.

 

Zelený čtvrtek (letos 13. dubna) je dnem ustavení mše svaté. Ježíš večeřel se svými 12 učedníky – apoštoly. Jedli nekvašený chléb a pili víno. Při večeři Kristus lámal chléb se slovy: „Toto je mé tělo, které se za Vás vydává.“ Pak vzal do ruky kalich a řekl: „Toto je kalich mé krve, která se prolévá za Vás a na odpuštění hříchů, to konejte na mou památku.“ Těmito slovy ustanovil mši svatou. Ježíš též předpověděl Jidášovu zradu a trojí zapření Petrovo. Po večeři odešel odpočívat do Getsemanské zahrady, kde byl později po Jidášově zradě zatčen. Na znamení smutku tento den přestávají v kostelích zvonit zvony a hrát varhany, které nahradí pouze zpěv. Na Zelený čtvrtek se udržuje lidový zvyk sníst nějaký zelený pokrm – špenát, bylinky, zelňačku, aby se obnovila síla v těle. Někde se dříve udržoval zvyk pečení pečiva jidáše a jeho snězení potřeného medem, aby byl člověk celý rok chráněn před uštknutím jedovatým hadem a bolestmi v krku.

 

Velký pátek (letos 14. dubna) den ukřižování a smrti Ježíše Krista. Pro křesťany den hlubokého smutku, rozjímání, zpytování svědomí a přísného půstu od masa a jídla. Na znamení smutku se neslouží mše. Pro velký pátek má symbolický význam voda, která znamená nejen očistu, ale symbolizuje zdraví i pro jednotlivce. Ještě i dnes se někde udržuje zvyk umytí se v potoce, aby lidé byli po celý rok zdrávi na těle i na duchu. Dříve se vodila k potoku i hospodářská zvířata a stavení se vykrápěla velkopáteční „proudovou“ vodou na ochranu před nemocemi a požárem. Ještě počátkem minulého století se zhášeli ohně, nevařilo se a jist se mohla pouze baba s rozinkami zapíjená kávou. Tradice praví, že na Velký pátek se otvírají skály, aby vydaly své poklady.

 

Bílá sobota (letos 15. dubna) den, kdy Kristus leží zavinut do pruhů plátna v provizorní hrobce vytesané ve skále. Večerní bohoslužby v předvečer Kristova zmrtvýchvstání všech křesťanských církví patří k nejkrásnějším v celém roce.

 

Boží hod velikonoční (letos 16. dubna) na pamět zázraku Zmrtvýchvstání se slouží slavnostní bohoslužby. Mnohde se stále udržuje tradice, že hlava rodiny u stolu rozkrájí vejce na tolik dílků, kolik je stolovníků. Věří se, že kdyby někdo ze stolovníků v následujícím roce zbloudil, vzpomene si, s kým jedl velikonoční vejce a bezpečně se vrátí domů. Na Boží hod velikonoční dávala dívka svému chlapci uzel. Byl to pěkně vyšívaný šátek naplnění barvenými vejci, mazancem a obřadním pečivem. O Božím hodu se jedí ta nejlepší jídla – pečené skopové, velikonoční nádivka, jidáše, mazance a beránky.

 

Pondělí velikonoční (letos 17. dubna) dříve se nazývalo Červené pondělí. Název byl odvozen od barvy vajec, které děvčata barvila především červenou barvou. V některých místech se den nazývá pomlázka nebo koleda. Chlapci koledují a dostávají od dívek barvená vejce. Ta mají symbolizovat nový život. Nový život – ten, který získal Ježíš na kříži a nový život – ten, který je ukryt ve vejci, ze kterého se v přírodě rodí nový život. Podle lidové tradice pomlázka přináší do domu úrodu a blahobyt. Proto mládenec, který dorazil do domu koledovat jako první, dostal nejvíce. Hospodyně si od něj půjčila pomlázku a pošlehala všechen dobytek, aby byl stelný a pomladil.

 

Michal Klich

kurátor Uhříněveského muzea

 

plakát výstava v Muzeu

 


Vytvořeno: 7. 4. 2017
Poslední aktualizace: 4. 8. 2017 23:03
Autor: Petra Vaňková