Interaktivní mapa

Interaktivní mapa
MAPA PŘÍSTUPNOSTI

Bezbariérová mapa
GEOPORTÁL

Geoportál Praha

Aktuální vydání

Uhříněveský zpravodaj 7-8/2017Aktuální číslo - PDF ke stažení

Datum a čas

Dnes je čtvrtek, 27. 7. 2017, 2:41:14

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Dnes je 27.7.2017

Svátek má Věroslav

Zítra má svátek Viktor

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Den mléčné čokolády

Aktuální počasí

Počasí dnes:

27. 7. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 12
DNES: 189
TÝDEN: 3193
CELKEM: 724600

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Obsah

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě


Součástí sociálně-právní ochrany dětí je i předcházení případům týrání, zanedbávání a zneužívání dětí a pomoc  dětem, které se staly obětí týrání, zanedbávání a zneužívání ze strany rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu nebo jiných osob.

Rozlišujeme fyzické týrání, psychické týrání, zanedbávání a sexuální zneužívání dětí.

Fyzickým /tělesným/ týráním dítěte rozumíme vědomé tělesné ublížení dítěti a vědomé nezabránění ublížení dítěti nebo utrpení dítěte. Fyzické týrání dítěte rozlišujeme dále na aktivní a pasivní. Aktivním fyzickým týráním je všechno aktivní násilné jednání na dítěti, při kterém dochází ke zranění dítěte, k poškození jeho zdraví až trvalému, příp. ke smrti dítěte. Nejčastějším příkladem aktivního fyzického týrání je bití. Fyzickým týráním je ale i např. poutání dítěte, působení fyzického utrpení dítěti jako forma trestu /např. odpírání jídla dítěti za trest/, třesení dítětem aj.  

Při fyzickém týrání jsou dítěti působena skrytá i zjevná poranění. Na dítěti, které je fyzicky týráno, si lze všimnout např. modřin, škrábanců, popálenin, zlomenin/, které navíc dítě nebo osoba, která o dítě pečuje, vysvětluje málo pravděpodobným způsobem, příp. o nich nechce hovořit. Typická je také výrazná nechuť dítěte svlékat se do plavek nebo např. převlékat se na tělesnou výchovu.

Fyzicky týrané dítě může začít vykazovat různé poruchy chování, být agresivní k sobě nebo jiným dětem, projevovat úzkost, projevovat strach z rodičů, potažmo z dospělých, izolovat se od vrstevníků apod.

 

Zvláštním typem fyzického týrání je třesení nebo cloumání s kojencem nebo malým dítětem. Souhrn zdravotních potíží, které v souvislosti s tím vznikají, označujeme jako syndrom třeseného dítěte. Protože hlava a krk malého dítěte jsou velmi zranitelné, třesení, cloumání, škubání… s dítětem může být velmi vážné až smrtelné následky.

Pachatelem tohoto druhu fyzického týrání bývá častěji muž žijící s matkou dítěte. 

Dalším zvláštním druhem fyzického týrání je tzv. Munchhausenův syndrom by proxy. V těchto případech psychicky nemocný rodič vystavuje dítě v přesvědčení, že je nemocné, vyšetřením a podrobuje jej léčbě pro onemocnění, kterým dítě ve skutečnosti netrpí. Rodič dítěte lékaři líčí příznaky onemocnění, které ve skutečnosti neexistují, případně manipuluje s různými laboratorními vzorky, v krajním případě i se samotným dítětem tak, aby simuloval projevy onemocnění.  

Pachatelem tohoto druhu fyzického týrání bývá matka dítěte, která je ve svém vystupování věrohodná, působí jako starostlivá matka, často má odborné znalosti z oboru zdravotnictví.

 

Pasivním fyzickým týráním dítěte rozumíme nedostatečné uspokojení základních potřeb dítěte, kdy o dítě není adekvátně pečováno, není mu zprostředkována zdravotní péče, dítě trpí extrémně chudobou rodičů a v důsledku toho podvýživou, bezdomovectvím aj.

Dítě pasivně fyzicky týrané bývá nedostatečně nebo nevhodně oblečené, hladové, nesledované lékaři, jeho případné zdravotní problémy nejsou řešeny, může být špinavé, působí apaticky aj.

 

Psychickým týráním dítěte rozumíme nadávání dítěti, jeho ponižování, zesměšňování, křičení na něj, vyhrožování dítěti, jeho odmítání, přehlížení, obviňování, zatěžování dítěte nepřiměřenými požadavky, odpírání projevů přízně dítěti, nerespektování soukromí dítěte apod.

V některých odborných publikacích jsou rozlišovány tyto typy psychického týrání dítěte:

  • odmítání – kdy dítěti je ze strany rodičů dáváno najevo, že je nechtěné, pro rodiče bezcenné,
  • ignorování – kdy si rodiče dítěte nevšímají a/nebo mu nedávají najevo svou náklonnost, i když ji cítí,
  • izolování – kdy je dítě izolováno od vrstevníků či od sociálních kontaktů vůbec, od smysluplné činnosti,
  • terorizování – kdy rodiče dítěti vyhrožují, ponižují ho, zesměšňují, dávají najevo svůj negativní vztah k němu.

Psychické týrání dítěte je pro okolí obtížněji rozeznatelné než týrání fyzické. Dítě poznamenává na celý život – negativně se podepisuje na jeho psychickém stavu, v jeho chování, v jeho schopnosti navazovat sociální vztahy…

 

Zanedbávání dítěte je nedostatek péče o dítě, neuspokojování jeho potřeb, které vede k ohrožení dítěte či jeho vývoje nebo působí dítěti újmu.

Zanedbávání rozlišujeme fyzické /viz pasivní fyzické týrání/, psychické /spočívající v neuspokojování psychických potřeb dítěte, zejména potřeby přijetí a potřeby někam patřit/ a zanedbávání výchovy a vzdělávání /např. upíráním vzdělání dítěti /.

Sexuální zneužívání dítěte je dle mezinárodní definice jakékoliv nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, činnosti nebo chování. Zahrnuje sexuální dotýkání, styk nebo vykořisťování. O sexuální zneužívání se jedná, pokud je pachatel starší a zralejší než dítě, je ve vztahu k dítěti v pozici autority nebo o dítě pečuje a sexuální aktivity jsou na dítěti vymáhány silou nebo podvodem.

Sexuální zneužívání zahrnuje i bezdotykové aktivity. Příkladem takovéhoto sexuálního zneužívání je zneužití dítěte formou sledování porno filmů společně s dítětem, popisování sexuálních aktivit dítěti např. neznámým člověkem anonymně dítěti telefonujícím, přesvědčení dítěte ke svlékání nebo k pořízení fotografií svlečeného dítěte za účelem sexuálního ukájení pachatele.

Zvláštní formou sexuálního zneužívání je komerční sexuální zneužívání dětí. Pod tento termín zahrnujeme dětskou pornografii, dětskou prostituci a obchod s dětmi za účelem jejich sexuálního zneužívání.

Děti, které jsou sexuálně zneužívány, se svěřují s tím, co se jim děje, jen velmi nesnadno, mají strach vyhledat pomoc. Potýkají se s vlastními pocity viny a studu, které v nich pachatel zneužívání často dovedně vyvolává a posiluje. Dítě prožívá silný vnitřní konflikt zejména tehdy, jestliže je pachatelem zneužívání blízký člověk, tedy ten, k němuž má dítě citovou vazbu a kterého vnímá jako svého ochránce.  Proto je důležité, aby si dospělí, ale i třeba vrstevníci dítěte z jeho okolí dokázali všímat určitých projevů v chování dítěte, které mohou naznačovat, že by dítě mohlo být sexuálně zneužíváno. Je důležité, aby již samotné podezření na sexuální zneužívání dítěte konzultovali s odborníky, kteří jim také doporučí další postup.

Pro možnost sexuálního zneužívání dítěte svědčí např. nápadné změny v chování dítěte, vyhýbání se kontaktům s lidmi, zhoršení prospěchu ve škole, útěky z domova, tendence k sebepoškozování, nevolnosti aj.

Následky zážitku sexuálního zneužívání jsou vždy velmi závažné. Nejhůře je postiženo dítě, které bylo zneužíváno po dlouhou dobu, v útlém věku a známou, blízkou osobou.  

 

Co se také říká o týrání a zneužívání dětí – a NENÍ to pravda!!!

 

  • Prý: sexuálního zneužívání dětí se dopouštějí cizí lidé, a to muži. 

Ve skutečnosti: dítě je velmi často sexuálně zneužíváno v rodině, a to osobou, kterou dobře zná. Pachatelem může být i žena.

  • Prý: člověk týrající nebo zneužívající dítě je závislý na alkoholu nebo drogách, je to člověk s mentálním deficitem…

Ve skutečnosti: jen menšina pachatelů týrání nebo zneužívání dítěte jsou osoby závislé na návykových látkách, osoby s psychickou poruchou nebo osoby s mentálním deficitem. Požití alkoholu nebo jiných drog však může „rozpustit“ u pachatele zábrany k takovémuto jednání.   

  • Prý: obětí týrání a sexuálního zneužívání jsou hlavně děti z rodin s nízkým vzděláním, z nižších socioekonomických vrstev - a tací jsou i pachatelé týrání a sexuálního zneužívání.

Ve skutečnosti: týrány a sexuálně zneužívány mohou být děti z rodin, kde „by to nikoho nenapadlo“, a pachatelem může být člověk, o kterém „by to nikoho nenapadlo“.  

  • Prý: dítě muselo k tomu, že je týráno nebo sexuálně zneužíváno, pachatele „vyprovokovat“.

Ve skutečnosti: dítě nikdy nenese zodpovědnost za to, že je týráno nebo sexuálně zneužíváno! Neexistuje žádný akceptovatelný důvod pro to, aby bylo takto s dítětem zacházeno!

  • Prý: sexuálně zneužívány jsou především dospívající dívky.

Ve skutečnosti: Dospívající dívky jsou významnou skupinou více ohroženou sexuálním zneužíváním. Podobně jsou ale ohroženy děti ve věku předškolním. I chlapci jsou často obětí sexuálního zneužití /častěji než dívky cizí osobou/.

  • Prý: dítě za to, že je týráno, zanedbáváno či sexuálně zneužíváno, nese zodpovědnost, zřejmě muselo něco udělat, zřejmě se mu to líbí…

Ve skutečnosti:  I když se případně dítě situaci přizpůsobí, nijak to nesnižuje závažnost jednání pachatele. Dítě není nikdy zodpovědné za to, že je týráno, zanedbáváno, zneužíváno! Neexistuje žádný akceptovatelný důvod pro to, aby bylo takto dítěti ubližováno.   

 

Co dělat, když se Vám děti svěří /nebo když jinak zjistíte/, že je dítě týráno, zanedbáváno, zneužíváno?

 

  • Vyslechněte dítě co možná nejklidněji. Ujistěte ho, že Vám může důvěřovat a že nic z toho, co se stalo, není jeho vina. Nekomentujte chování těch, kteří mu ubližují, nehodnoťte ho, nekritizujte je – jsou to často lidé, které považuje dítě za své nejbližší.  
  • Nepokoušejte se nutně vyzvědět od dítěte hned co nejvíce. Současně si ale snažte zapamatovat vše, co vám sdělilo.
  • Využijte toho, že dítě k vám má /zjevně/ důvěru, a vysvětlete mu, že jsou lidé, kteří mu mohou pomoci. Zprostředkujte pro dítě odbornou pomoc. Pokud si nejste jisti, jak to zařídit, obraťte se nejprve na odborníky vy sám/sama. Věc s vámi proberou a poradí vám, jak postupovat, aby se dítěti dostalo pomoci.

 

Orgán sociálně-právní ochrany dětí doporučuje jako vynikající pracoviště zaměřené na pomoc dětem týraným, zanedbávaným a zneužívaným Dětské krizové centrum. Kontakty na tuto organizaci a na další organizace poskytující pomoc dětem v dané situaci naleznete na našem webu.

Týrání dítěte i sexuální zneužívání dítěte je pochopitelně trestným činem. V trestním zákoníku je týrání dítěte trestným činem popsaným v § 198. Pachatel sexuálního zneužívání dítěte se dopouští trestného činu pohlavního zneužití podle § 187 trestního zákoníku, případně jiného trestného činu uvedeného v hlavě III. zvláštní části trestního zákoníku, tj. mezi trestnými činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

Každý, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že byl spáchán trestný čin týrání svěřené osoby, a toto neoznámí, se sám dopouští trestného činu – a to trestného činu neoznámení trestného činu dle § 368 trestního zákoníku. Totéž platí /k tomuto tématu/ např. pro neoznámení trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie či trestného činu obchodování s lidmi. Znamená to, že trestné je neoznámení již dokonaného činu.

Každý, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že je připravován nebo páchán trestný čin týrání svěřené osoby, trestný čin pohlavního zneužití, dále např. trestný čin zneužití dítěte k výrobě pornografie, trestný čin znásilnění…, a tento nepřekazí, se sám dopouští trestného činu  - a to trestného činu nepřekažení trestného činu dle § 367 trestního zákoníku.

Kdokoliv má za to, že nějaké dítě je ohroženo, je oprávněn obrátit se na orgán sociálně-právní ochrany dětí. Rovněž dítě má právo požádat orgán sociálně-právní ochrany dětí o pomoc, a to i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu. Toto upravuje v § 7 a § 8 zákon o sociálně-právní ochraně dětí.

Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí jsou dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí obecně povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při výkonu své agendy nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Mj. je v § 57 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí výslovně zmíněna i mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany dětí na ohrožení dítěte.