Interaktivní mapa

Instituce, doprava, hřiště, kultura apod. - KLIKNĚTE!

GEOPORTÁL

Geoportál Praha

Aktuální vydání

Uhříněveský zpravodaj 5/2017Aktuální číslo - PDF ke stažení

Datum a čas

Dnes je pondělí, 22. 5. 2017, 19:42:29

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Dnes je 22.5.2017

Svátek má Emil

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den biodiverzity

Zítra má svátek Vladimír

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 5. 2017

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 11 až 7°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 10
DNES: 987
TÝDEN: 987
CELKEM: 661681

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Obsah

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Výživné pro (nezletilé) dítě

Vyživovací povinnost k dítěti vzniká rodičům založením vztahu rodič – dítě. Vyživovací povinnost mají k dítěti oba rodiče. Matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Otcem dítěte je muž, kterému svědčí některá ze zákonných domněnek otcovství. Na roveň tomuto rodičovství je postaveno rodičovství založené na osvojení.
Vyživovací povinnost zůstává zachována rodičům, kteří byli zbaveni rodičovské odpovědnosti. Vyživovací povinnost nadále mají rodiče vůči dítěti, které se nachází mimo jejich péči /výjimku představuje tzv. předadopční péče/.

V tomto textu jsou probrány nejčastější otázky ve vztahu k výživnému a soudnímu rozhodování o něm, s nimiž se klienti/klientky obracejí na pracovnice úseku sociálně-právní ochrany dětí. Zabýváme se tedy tím, podle čeho se výše výživného určuje, jak se výživné určuje u rodiče, který nemá příjem a má majetek, jak u rodiče, který nemá příjem, ani majetek, jak u rodiče, který je ve vězení…, jaká je „odpovídající výše výživného“ a kdy vyživovací povinnost zaniká… 

Vyživovací povinnost k dítěti má každý z rodičů sám za sebe. Není rozdíl v tom, zda rodiče dítěte jsou, nebo byli manžely, či nikoliv. Podstatné ale je, zda spolu /a s dítětem/ žijí ve společné domácnosti, zda je dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z nich, do péče střídavé nebo společné, popř. do péče jiné osoby. Důležité je i to, zda rodiče poskytují dítěti jiná plnění, např. dítěti spoří, hradí školné, zájmové kroužky aj. Posuzuje se, kdo o dítě pečuje, jestli má dítě případně nárok na nějaké sociální dávky a zda jsou jeho potřeby nějakými sociálními dávkami /částečně/ kryty.

Výživné je nejčastěji plněno pravidelnými měsíčními částkami peněz, ale může spočívat i v naturálním plnění /např. zajištěním bydlení dítěte/ a v zabezpečení osobní péče o dítě a domácnost.

Rozsah vyživovací povinnosti je dán jednak možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry povinného rodiče /včetně možných/ a jednak odůvodněnými potřebami oprávněného dítěte. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, výživné pro dítě tedy nemusí mít spotřební charakter, ale odůvodněnou potřebou může být i tvorba úspor. Nadprůměrnému příjmu rodiče má odpovídat i nadprůměrná výše výživného. Je-li životní úroveň rodičů výrazně rozdílná, má, s ohledem na jeho blaho, dítě právo podílet se na životní úrovni toho z rodičů, který ji má vyšší.

Výživné slouží k zabezpečování nejen výživy dítěte v užším slova smyslu, ale i k úhradě dalších potřeb dítěte – jak hmotných /obuv, ošacení, léky, vybavení do školy…/, tak nehmotných /sportovní, kulturní aktivity, jazykové kurzy, zájmové kroužky…/. Má tedy umožnit všestranný rozvoj dítěte.

U povinného/rodiče/ je posuzován jeho věk, zdravotní stav, vzdělání, pracovní zkušenosti, možnosti na trhu práce a zejména jeho příjem z pracovní činnosti či z podnikání a jeho majetkové poměry. Zkoumáním majetkových poměrů rodiče může soud komplexně posuzovat jeho životní úroveň. Majetek rodiče mohou tvořit např. automobil, nemovitost., akcie, výnosy z nich… Má-li rodič značný majetek a žádné výnosy z něj, měl by soud dle výkladu současné právní úpravy určit výživné s tím, že je na rodiči, aby část majetku prodal a z výtěžku výživné uhradil.
Výživné pro dítě má vždy přednost před jinými finančními závazky rodiče, např. splátkami půjček, leasingem apod.

Míra potřeb dítěte závisí zejména na:

  • jeho věku /jiné potřeby má batole, jiné středoškolák…, u kojenců je odůvodněnou potřebou i pořízení výbavičky – postýlka, kočárek, oblečení…/,
  • jeho zdravotním stavu /jiné potřeby má zdravé dítě, jiné dítě s chronickým onemocněním nebo se zdravotním postižením – odůvodněnými potřebami jsou platby za očkování, doplatky na léky, rovnátka, ortopedické pomůcky, příspěvky na ozdravné pobyty…/,
  • jeho zájmech /zda má dítě hrazené volnočasové aktivity, program na prázdniny…/,
  • jeho způsobu vzdělávání /s nástupem dítěte do kolektivního zařízení vzrůstají náklady, posléze dítě může navštěvovat soukromé školy, bydlet v domově mládeže, do školy dojíždět, se školou se účastnit zájezdů, je třeba pořizovat vybavení pro odboru praxi na střední škole…/. 

Ve vztahu k výživnému poskytuje současná právní úprava nezletilým nesvéprávným dětem zvýšenou ochranu. Např.:

  • spotřebované výživné pro nezletilé nesvéprávné dítě /po jeho snížení nebo zrušení/ se nevrací,
  • v určitých případech lze uložit rodiči povinnost složit zálohu na výživné splatné v budoucnu,
  • výživné pro dítě může být stanoveno i tři roky zpětně od zahájení řízení,
  • nárok na výživné má i nezletilé ne plně svéprávné dítě s vlastním majetkem, pokud zisk z něj a z výdělečné činnosti nestačí k jeho obživě,
  • řízení o výživném lze při změně poměrů zahájit i bez návrhu,
  • řízení o výživném je spojeno s řízením o výchově,
  • řízení o výchově a výživě je spojeno s řízením o otcovství,
  • řízení o výchově a výživě musí předcházet řízení o rozvodu.


Rodič bez příjmu

Ve prospěch dítěte se v případě rodiče soud zabývá možností jeho příjmů /např. tedy nebude zohledněno, pokud rodič bez vážného důvodu vyměnil dobře placenou pracovní pozici za méně finančně ohodnocenou/. Je-li rodič nezaměstnaný, soud zpravidla zkoumá, zda je evidován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce, zda se aktivně pokouší zaměstnání sehnat, vyžádá si zprávy o volných pracovních místech v oboru kvalifikace rodiče s nabízenou výší platu… Každý případ je posuzován individuálně.

Rodič ve vězení

Pokud je rodič ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, soudy rozlišují, zda je to pro trestný čin zanedbání povinné výživy, či nikoliv. V prvním případě by mělo zůstat výživné i po dobu pobytu ve vazbě nebo ve výkonu trestu zachováno, v ostatních případech soud přihlíží k dalším okolnostem na straně rodiče, včetně možnosti jeho pracovního zařazení ve výkonu trestu.
/K tomuto nový občanský zákoník – § 6 odst. 2: „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu“.
Nález Ústavního soudu č. 1181/2007: „Zbavil-li se rodič svým úmyslným jednáním, pro které byla na něj uvalena vazba nebo pro něž byl následně odsouzen k trestu svobody nepodmíněnému, objektivní možnosti plnit svou vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži tohoto dítěte.“/

Rodič - student

Je-li rodič dítěte studentem závislým výživou na svých rodičích, obvykle mu soud výživné nestanoví. Lze pak uplatnit vyživovací povinnost všech čtyř prarodičů k dítěti. Pokud ale rodič dítěte – student má vysokou životní úroveň, bude při stanovení výživného pro jeho dítě zohledněna bez ohledu na to, jaký je zdroj jeho příjmu /tj. pro dítě rodiče – studenta, který má vysokou životní úroveň díky štědrým finančním příspěvkům od rodičů, bude soudem zvažováno výživné stejně, jako kdyby si rodič dítěte opatřil tyto prostředky vlastní výdělečnou činností/.

K „odpovídající výši výživného“

Výživné je hrazeno v měsíčních splátkách vždy na měsíc dopředu, pokud nebylo rozhodnuto jinak. Pro stanovení výživného v soudním řízení je nutno provést pečlivé dokazování, tj. zjistit skutkový stav věci. Ministerstvo spravedlnosti ČR vypracovalo v roce 2010 doporučující tabulku, která není pro rozhodování soudů závazná. Poskytuje však mj. i rodičům určité vodítko. Tuto tabulku lze nalézt na www.justice.cz /Ministerstvo spravedlnosti/ výživné.

Zánik vyživovací povinnosti

Vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopno se samo živit.

To znamená, že vyživovací povinnost:

  • nezaniká automaticky, dosáhne-li dítě 18-ti let věku,
  • nezaniká automaticky, dosáhne-li dítě 26-ti let věku,
  • naopak může zaniknout již před 18.-tým rokem věku, např. pokud dítě má již vlastní příjem z pracovní činnosti nebo pokud uzavřelo manželství /vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti rodičů/,
  • nezaniká popř. po celou dobu života dítěte, pokud dítě např. pro těžké postižení nikdy nenabude schopnosti se samo živit,
  • může zaniknout a znovu se obnovit /např. pokud dítě ukončí SŠ a není přijato na VŠ, rok pracuje – tj. je schopno se samo živit, tj. vyživovací povinnost rodiče zaniká, posléze se opět hlásí na VŠ a je přijato k dennímu studiu – tj. pozbude schopnost samostatně se živit, vyživovací povinnost rodiče vůči němu se obnovuje/.

Ve věci zániku vyživovací povinnosti se běžně nezahajuje soudní řízení. Soud se věcí zabývá na návrh strany povinné nebo oprávněné, jestliže mezi nimi o zániku vyživovací povinnosti vznikl spor.