Aktuální vydání

Uhříněveský zpravodaj 4/2019 (formát PDF, velikost souboru 4,19 MB)

Aktuální číslo - PDF ke stažení

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa
MAPA PŘÍSTUPNOSTI

Bezbariérová mapa
GEOPORTÁL

Geoportál Praha

Datum a čas

Dnes je pátek, 19. 4. 2019, 4:45:24

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Dnes je 19.4.2019

Svátek má Rostislav

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Velký pátek

Zítra má svátek Marcela

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Bílá sobota
  • Mezinárodní den svobody tisku

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 4. 2019

j

Bude většinou jasno až skoro jasno. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 115
TÝDEN: 4577
CELKEM: 1421426

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Obsah

Stránka

  • 1

Popis a počet obyvatel správního obvodu a městské části

Hlavní město Praha je rozděleno na 57 městských částí, které vykonávají svoji samosprávu, mají svá zastupitelstva a starosty.

11. 3. 2014 Zobrazit více

Popis znaku

Modrý štít, jehož spodní část vyplňuje půda písčité barvy, z níž vystupuje městská brána se dvěma věžemi a po obou stranách připojenými částmi městské hradby...

10. 3. 2014 Zobrazit více

Uhříněves


Historie Uhříněvsi se začala psát ve 13. století. Nejstarší  písemné dochované záznamy  pocházejí z roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Druhá zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves.  Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.
Kolem roku 1293 patřila Uhříněves templářům, kteří zde měli svoji komendu. Po zrušení řádu v roce 1312 přešla vesnice do majetku malostranských johanitů u kostela Panny Marie pod řetězem.  Jejich zásluhou zde byl vystavěn  malý kostelík a později i tvrz, která pravděpodobně vznikla přestavbou templářské komendy. V držení se vystřídali další majitelé, až  v roce 1579 tvrz Uhříněves s poplužním dvorem a  přilehlé vesnice koupil Jaroslav  Smiřický ze Smiřic. Ten zde postavil roku 1591 zámek. V majetku Smiřických byla Uhříněves do 21. ledna 1623, kdy ji s celým černokosteleckým panstvím prodal poslední  příbuzný Albrecht z Valdštejna knížeti Karlu  z Lichtenštejna.
Roku 1639 vypálili Švédové zámek a velkou část vsi a zcela zničili blízkou ves Netluky, která nebyla již nikdy obnovena.
Významnou osobností z rodu Lichtenštejnů byla Marie Terezie  Felicitas, která se  roku 1713 provdala za vévodu Savojského. Vládla v letech 1711 až 1772. Byla známa svou dobročinností. V Uhříněvsi založila v roce 1763  farní jednotřídní školu. Její zásluhou (a finančním příspěvkem 3 000 zlatých) byl obnoven kostel Všech svatých, který byl postaven v letech 1740 - 43 podle plánů říčanského stavitele  T. V.  Budila ve stylu vrcholného baroka s interiérovou výzdobou   malíře Jana P. Molitora. Barokní sochy před kostelem, přenesené sem kolem roku 1905, ale pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu  z Kostelce nad Černými lesy. Lichtenštejnové na zámku sídlili do  roku 1919.
Uhříněves, bývalé centrum vrchnostenské správy, se začlenila dravě do počínající  průmyslové revoluce a postupně se stala významným průmyslovým centrem říčanského okresu.  Vzniklo zde nejvíce továren a podniků na celém okrese. Z městečka, kde v roce 1843 stálo 64 domů, v nichž žilo 590 obyvatel, se v roce 1866 stává městys.
Rozvíjí se zemědělství i průmysl. Počátkem 19. století zde stál pivovar a lihovar. Roku 1868 byla postavena „Spolková rolnická továrna na cukr“ – cukrovar. Čeněk Valenta a Karel Šimon postavili cihelny. V dubnu 1869 bylo započato se stavbou tratě z Českých Velenic do Tábora, Benešova, Říčan, Uhříněvsi a kolem Hostivaře do Prahy.  V srpnu 1871 se konala první slavnostní jízdy, pravidelná doprava až do Prahy byla zahájena 14. prosince  téhož roku.
V roce 1900 v Uhříněvsi žilo 2 300 obyvatel v 250 domech. Rozvíjel se kulturní a společenský život a sport. Vznikají nové spolky a sdružení.  V roce 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město. O rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníček,  který  se používá i dnes.
Doba před 1. světovou válkou zaznamenala rozvoj zemědělství, průmyslu, obchodu, řemesel, ale i kultury a spolkové činnosti. Stagnaci přináší rok 1914 a léta první světové války. Z této války se nevrátilo do Uhříněvsi 52  mužů. Na paměť padlých, nezvěstných a zemřelých vojínů byl postaven roku 1925 Památkový dům, zvaný též Legionářský na Husově náměstí. Nad schodištěm v prvním patře jsou na mramorových deskách vytesána jejich jména.  V prvním patře byla zřízena památková síň, kde sbírky tvořily  místní muzeum.
Po první světové válce rozvoj města pokračoval.  Obnovuje se stavební činnost, obec se rozrůstá. Uhříněves má mateřskou školu, obecnou  a měšťanskou školu, dvoutřídní školu živnostenskou. Je zde sokolovna a letní hřiště. Buduje se síť elektrického osvětlení pro veřejnost i domácnosti. Poprvé byly ulice města osvětleny 10. ledna 1923. Na jaře roku 1925 byly  v Uhříněvsi zřízeny první  radiotelefonní stanice, a to i soukromé.  V roce 1931 byla  postavena  nová sokolovna, roku 1934 byla otevřena nová obecná škola u obory (dnes Základní škola Vachkova). Spolky Tělocvičná jednota SOKOL, Dělnická tělovýchovná jednota, SK Čechie a další rozvíjejí svoji činnost sportovní a kulturní.
V Uhříněvsi byla  odedávna židovská obec, jedna z nejpočetnějších v pražském okolí. Bohužel se nedochovaly staré listiny či matriční knihy. Nejstarší písemné prameny uvádějí rok 1670, kdy jsou Židé zmiňováni ve spojitosti s Uhříněvsí. První dřevěná modlitebna je zde doložena již v roce 1724. Budova synagogy byla postavena v pozdně klasicistním slohu v roce 1848 a dodnes stojí v ulici Přátelství č. 79. Bohoslužby se zde konaly až do roku 1940, kdy ji nacisté uzavřely. Pak byla přeměněna na sklad a od roku 1949 sloužila jako prádelna. Budova byla vrácena Pražské židovské obci v roce 1995,  byla opravena a je komerčně využívána.
Náboženská obec po válce již nebyla obnovena. Jedinými památkami zůstalo 47 předmětů a 5 knih ze synagogy, které jsou dnes uloženy v Židovském muzeu v Praze.
Dalším místem souvisejícím s historií židovské obce je židovský hřbitov, situovaný na severním okraji uhříněveské Obory. Na rozloze více jak 3 000 m2 je zachováno asi 300 náhrobků. Nejstarší  pocházejí z počátku 18. století, některé s velmi pěkným barokním členěním a výzdobou. Kromě náhrobků se zde nachází  márnice se zbytky původní malířské výzdoby, domek pro správce hřbitova a několik cenných stromů. Na hřbitově se naposledy pohřbívalo v únoru 1942. Po roce 1989 se uhříněveský židovský hřbitov  a k němu náležející nemovitost vrátily do majetku pražské Židovské obce.
Plných dvacet let vzkvétajícího života přerušila v září roku 1938 mobilizace. O rok později začíná 2. světová válka, která přinesla utrpení a strádání. Rok 1942 je považován za nejtemnější rok v historii Uhříněvsi. V červnu tohoto roku byl spáchán atentát na Reinharda Heydricha. A Uhříněves v této události sehrála nemalou i když utajenou roli. V domku podplukovníka Nováka v dnešní Lidického ulici se na jaře roku 1942 ukrývali parašutisté, kteří zde připravovali atentát a odkud vysílali šifrované zprávy.
Na podzim  roku 1942  bylo v Uhříněvsi gestapem zatčeno 35 osob, mezi nimi i starosta obce František Diviš, který za tři měsíce po zatčení zahynul v Osvětimi. V tomto roce bylo odvezeno  transportem Bg 12 do Terezína  a dále do koncentračních táborů 1000  Židů, z nichž 46 pocházelo z Uhříněvsi. Jen několik se jich vrátilo po válce zpět.
Po skončení 2. světové války  vznikají revoluční gardy, aktivizuje se Komunistická strana. Dne 24. května 1945 je zvolen národní výbor. Uhříněves navazuje přátelství s družební slezskou obcí Vršovice. Na Vánoce roku 1946 byl  postaven a rozsvícen strom republiky
Negativním mezníkem byl rok 1948. Dochází ke znárodňování soukromých průmyslových  závodů a dosazování národních správ. Zemědělská půda soukromníků přechází do rukou státu  nebo vznikají jednotná zemědělská družstva. V roce 1950 byl v Uhříněvsi ustaven matriční obvod a z toho důvodu byla zřízena  první svatební síň v budově bývalé pošty v ulici U Starého mlýna. V roce 1956 je zrušena pamětní síň v tzv. Legionářském domě a předměty, upomínající na historii města a zvláště na legionáře, jsou odvezeny do okresního muzea  a archivu v Říčanech.  V uvolněných prostorách vznikla obřadní síň, která slouží svému účelu dodnes.
Po druhé světové válce se rozšiřuje bytová výstavba. Začínají se stavět první domky ve čtvrti Jiřího Kolihy a další bytové jednotky u cihelny a VÚŽV. V akci „Z“ se začíná se stavbou povrchové kanalizace. Pokračuje bytová výstavba.  Započalo se se stavbou fotbalového hřiště za Oborou. Je zahájena stavba vodojemu. Záporným momentem v životě města je rozhodnutí vlády ukládat popílek z malešické teplárny do vytěženého prostoru cihelny. Po řadu let tak létající popílek ničil zdejší životní prostředí.
Velkou změnou pro Uhříněves bylo datum 1. července 1974, kdy se spolu s připojenými obcemi Pitkovice a Hájek  stává součástí Prahy 10.  Po roce 1991, v souvislosti se vznikem  nových městských částí a úpravou znaku hlavního města, získala Uhříněves také svůj prapor. Zdobí ho čtyři vodorovné pruhy v barvách modrá-červená-stříbrná-zelená.
Do roku 1994 byla dokončena rekonstrukce domu pro seniory zvaného Betlímek, rozšířena vodovodní síť do Pitkovic a Hájku, rekonstruována  elektrická síť, vybudována nová telefonní ústředna a čistící stanice. Započalo se a úspěšně se rychlým tempem  pokračuje s výstavbou splaškové kanalizace.
Byla dokončena  přístavba Základní školy  na náměstí Bří Jandusů, školní hřiště a zcela rekonstruována školní družina, tzv. Matulka. V roce 2005 – 2006 byly postaveny v podkroví školy další tři učebny. Druhá uhříněveská Základní škola ve Vachkově ulici má venkovní tenisové kurty a od září  roku 2001  novou moderní tělocvičnu. V polovině  roku 2003 byla dokončena kompletní rekonstrukce oken, vstupních dveří a budova dostala novou  žluto-zelenou fasádu.  V provozu je nové hřiště na lehkou atletiku. Před školou byl postaven dřevěný altán, který  žáci získali  díky organizaci UNICEF.
Ani mateřská škola nestojí stranou zájmu. S rozšiřující se bytovou výstavbou přichází do naší městské části mnoho mladých rodin a tak stoupají  počty žáků nejen v základních školách, ale i v mateřské škole. Pavilon mateřské školy, postavený v roce 2005, již nestačil svou kapacitou velkému zájmu rodičů o umístění dětí a tak byl přikoupen další pozemek a na něm vyrostl nový pavilon, který byl otevřen 1. září 2008. Díky dostavbě může mateřskou školu navštěvovat 218 dětí, které jsou rozděleny dle věku do 8 tříd. Navýšením kapacity školy mohly být k docházce přijaty všechny děti s trvalým bydlištěm v naší městské části.
Žáci obou  základních škol chodí na obědy  do školní jídelny, která byla otevřena v září 2000.  Stala se první stavbou, která vznikla na pozemcích, kde stával  od roku 1868 cukrovar. Ten plnil svoji funkci plných sto let. V posledních třiceti letech sloužil jako sklady, později jako autovrakoviště a rozhodně již nebyl chloubou Uhříněvsi. Po jeho zbourání a odstřelu dvou komínů v červnu 2000 se otevřela plocha budoucího náměstí, které bylo nazváno Nové náměstí.
Další stavbou, která zde vyrostla se stala nová radnice. Moderní světlá budova s okrouhlou věží byla otevřena 8. července 2002. Budova má tři nadzemní podlaží a ve věži umístěnou polokruhovou zasedací místnost, v přízemí a prvním a druhém patře jsou kanceláře, v suterénu je technické zázemí. Celý objekt je bezbariérový.
Dokončením stavby radnice ale výstavba na  Novém náměstí neskončila. Vpravo od  radnice  vyrostl  polyfunkční dům s 37 bytovými jednotkami, obchody a službami. Stačí pár kroků  za tento polyfunkční dům a spatříte čtyři  barevné  čtyřpodlažní vila - domy  s 36 bytovými jednotkami,  které poskytují  příjemné, klidné bydlení s výhledem do Obory.
Významným objektem je budova bývalých cukrovarských koníren, situovaná vlevo od radnice za školní jídelnou a přiléhající pravoúhle na dům čp. 192. Ta byla zrekonstruována  a nyní  zde  najdete v 1. patře knihovnu a v přízemí  výstavní a spolkovou místnost uhříněveského muzea.
Dokončen a od dubna 2004 byl předán do užívání   Dům s pečovatelskou službou I. na Novém náměstí, kde našlo  domov 11  obyvatel. Kromě toho se v budově ve společenské místnosti  schází Klub seniorů.
V prosinci 2007 byly předány do užívání byty v rohovém polyfunkčním domě, který byl postavem na druhé polovině Nového náměstí. V přízemí domu se nachází obchody a restaurace, sloužící obyvatelům nejen z Uhříněvsi. Nové náměstí uzavřela stavba velmi potřebného Lékařského domu, kde najdeme ordinace 17 lékařů, a Domu policie, kde našla zázemí jednak městská policie a také Policie ČR. Součástí výstavby Nového náměstí je silnice a podjezd pod železniční tratí, spojující Nové náměstí s ulicí K Dálnici, která pokračuje do Pitkovic a dále do Průhonic, kde se napojuje na dálnic D1.
Od konce roku 2005 probíhala optimalizace železniční trati v úseku Praha – Hostivař až Strančice. Byly postaveny protihlukové stěny podél trati, opraveny koleje, nástupiště a také budova uhříněveského nádraží.
V blízkosti radnice vyrostl druhý Dům s pečovatelskou službou, který do konce roku 2008 poskytne nový domov pro více jak 40 seniorů.
Ve spolupráci s TSK byl realizován kruhový objezd Přátelství, K Netlukám, Rozdělená. K dalším významným dopravním projektům bude patřit realizace sjezdu z kruhového objezdu u tiskárny do ulice Bečovské a následná rekonstrukce  této komunikace do Dubečku.  
Především z důvodu ochrany dětí před vzrůstající dopravou došlo k vytvoření dvou klidových zón. První v ulici Vachkova a Morávkova, včetně její části na Novém náměstí, druhé ve čtvrti Jiřího Kolihy.
Ve velmi krátkém čase byla realizována výstavba skate parku u ulice Podleská, který navrhla a  zrealizovala firma Mystic Constructions spol. s. r. o. Plocha patří  všem, kteří na skejtu, inlajnech či BMX začínají či jezdí s úrovní profesionálů. Přibylo také   provazové hřiště pro starší děti. Další hřiště byla obnovena v ulici Na Vysočině, V Hájku a v Pitkovicích, za bytovkami u Normy, nově bylo vybudováno hřiště v ulici Valšovská.

Uhříněves má ve své historii zapsána jména významných rodáků či častých návštěvníků. Jedním z nich je  akademický malíř Jindřich Bubeníček, který zde žil v letech 1914 až 1935, a jeho bratr Oto Bubeníček, rovněž akademický malíř a loutkář, který se v budově bývalé školy 31. října 1871 narodil. Dalšími rodáky jsou malíři Josef Votruba a Rudolf Mlnařík  Oblast divadla reprezentuje J. František Čížek,  narozený v roce 1820, působící ve společnosti J.K.Tyla.  Do Uhříněvsi jezdil za matkou také literární kritik F. X. Šalda, doprovázený malířkou Zdenkou Braunerovou.
Současnou Uhříněves reprezentuje nejen doma, ale i v zahraničí Dětský pěvecký sbor Jiskřička, který vznikl na Základní škole na náměstí Bří Jandusů v roce 1985 a také amatérský divadelní soubor UCHO, působící při TJ Sokol Uhříněves, který navázal na bohatou historii uhříněveského amatérského divadla.
Kromě architektonických památek  má Uhříněves ojedinělý, 35 ha komplex lužního lesa zvaný Obora, vyhlášený v roce 1982 za chráněné území. Dalším zajímavým místem je lokalita Pitkovická stráň. Na rozloze 0,5 ha tu na skalnatém terénu bývalého lomu sídlí vzácná teplomilná společenstva rostlin a hmyzu. Najdeme zde koniklec luční, chrpu Triumfettiho či křivatec český. I tato lokalita je chráněným územím.


10. 3. 2014 Zobrazit méně

Pitkovice

Název vznikl z označení ves lidí Pitkových. První zprávy pocházejí z roku 1234, kdy prvním doloženým vlastníkem tvrze byl Ota z Pitkova. Stejně jako Uhříněves patřila ves koncem 13. století řádu Templářů.

9. 3. 2014 Zobrazit více

Hájek

Jeho historie se začala psát již ve 14. století. Víska se jménem, které snad není třeba vysvětlovat, je doložena v roce 1313.

8. 3. 2014 Zobrazit více

Historie vlakové trati a nádraží v Uhříněvsi

od zahájení provozu v roce 1871

Petra Vaňková, 10. 9. 2013 Zobrazit více

Zajímavá místa Prahy 22

znáte je všechny?

Petra Vaňková, 3. 5. 2013 Zobrazit více

Uhříněves History

History, sights and places of interest

Petra Vaňková, 30. 4. 2013 Zobrazit více

Stránka

  • 1