Interaktivní mapa

Interaktivní mapa
MAPA PŘÍSTUPNOSTI

Bezbariérová mapa
GEOPORTÁL

Geoportál Praha

Aktuální vydání

Uhříněveský zpravodaj 10/2017Aktuální číslo - PDF ke stažení

Datum a čas

Dnes je úterý, 17. 10. 2017, 9:56:07

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Dnes je 17.10.2017

Svátek má Hedvika

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den boje proti chudobě
  • Světový den úrazů

Zítra má svátek Lukáš

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 10. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 18 až 22°C, při déletrvající mlze kolem 15°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 14
DNES: 537
TÝDEN: 1765
CELKEM: 801987

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Obsah

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Styk rodiče s dítětem

Dítě, které je v péči pouze jednoho rodiče, má právo se stýkat s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte.
Rodič, který nemá dítě ve své péči, má právo se s dítětem stýkat, s výjimkou případů, kdy soud tento styk omezí nebo zakáže.
Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s rodičem řádně umožnit a s druhým rodičem při výkonu styku s dítětem spolupracovat.

Povinnost druhého rodiče stýkat se s dítětem není v našich právních předpisech výslovně stanovena. V komentáři k novému občanskému zákoníku se ovšem dovozuje, že rodič má nejen právo, ale i povinnost se s dítětem stýkat – že toto vyplývá z pojetí rodičovské odpovědnosti a také ze zakotveného práva dítěte na styk s rodičem. Otázkou je, jak plnění této povinnosti vymoci, resp. vykonat a zda by to za těchto okolností bylo /resp. vůbec mohlo být/ v zájmu dítěte.       

Dítěti se povinnost styku s druhým rodičem v naší právní úpravě /v souhlase s mezinárodními úmluvami/ neukládá. Jestliže dítě styk s druhým rodičem odmítá, je třeba se zabývat příčinou tohoto jeho chování a jednání. Vždy je postupováno podle individuální situace v konkrétním případě. Je např. zásadní, zda má dítě s druhým rodičem vlastní negativní zkušenost, či zda jej odmítá v souvislosti s manipulací osobou, které je svěřeno do péče.

Styk dítěte s druhým rodičem může – ale nemusí – být upraven soudním rozhodnutím. Naše právní úprava upravuje pouze osobní styk rodiče s dítětem. Pod pojem styk rodiče s dítětem ale patří i styk nepřímý, tj. různé formy dálkové komunikace mezi rodičem a dítětem.

Styk rodiče s dítětem tedy může mít některou z následujících podob.

 

  • Přímý osobní kontakt.

Rodič, který nemá dítě ve své péči, jej přebírá a je s dítětem v přímém osobním kontaktu na místě odlišném od místa obvyklého bydliště dítěte, a to tak často a po takovou dobu, jak to odpovídá potřebám dítěte. Pokud to vyhovuje situaci dítěte, je vhodné, aby kromě víkendového styku bylo možno realizovat styk s rodičem i v některý všední den, příp. aby běžný víkendový styk s druhým rodičem např. trval již od pátku a do pondělí. Takto se oba rodiče dítěte podílejí i na školních povinnostech dítěte a na jeho výchově v běžném denním režimu.
Pokud osobní styk druhého rodiče s dítětem upravuje soud, zpravidla také stanoví zvláštní režim pro prázdninová období.

 

  • Omezený osobní styk.

Pokud je to v zájmu dítěte, může soud rozhodnout o omezení styku rodiče s dítětem. Omezení může spočívat v ohraničení doby, po kterou bude styk rodiče s dítětem probíhat, a/nebo ve stanovení toho, že bude realizován v přítomnosti další osoby a/nebo na neutrální půdě.
Ohraničení doby styku může znamenat např. vyloučení přespávání dítěte u druhého rodiče, tj. styk bude realizován pouze v denní dobu. Stanovení přítomnosti jiné osoby může mít formu realizace styku rodiče s dítětem za současné přítomnosti další osoby /např. druhého rodiče/ nebo formu tzv. asistovaného styku /za přítomnosti odborníka – psychologa, sociálního pracovníka…, který pomáhá s navázáním – upevňováním vztahu/. Soud může rozhodnout také o tom, že styk rodiče s dítětem má probíhat na neutrální půdě /např. v prostorách organizace poskytující na základě pověření službu asistovaného styku/.
Omezený osobní styk rodiče s dítětem by vždy měl trvat po určitou ohraničenou dobu. Na základě jeho vyhodnocení je pak postupováno k další úpravě styku rodiče s dítětem.

 

  • Nepřímý styk.

Osobní styk rodiče s dítětem není možný vždy, např. pro velkou vzdálenost. Tehdy nastupuje možnost částečné náhrady osobního styku rodiče s dítětem dálkovou komunikací mezi nimi – telefonicky, poštou, elektronickou poštou, internetovou komunikací /Skype, Facebook apod./. Styk osobní, přímý má však přednost a styk nepřímý se uplatňuje tam, kde okolnosti styk osobní vylučují.

Bránění ve styku rodiče s dítětem

Pokud rodič, který má dítě ve své péči, bezdůvodně trvale nebo bezdůvodně opakovaně brání druhému rodiči ve styku s dítětem, je toto dle naší právní úpravy důvodem pro nové rozhodnutí o tom, kdo z rodičů má mít dítě ve své péči. Přitom to, zda rodiči je ve styku s dítětem bráněno bezdůvodně trvale nebo bezdůvodně opakovaně, může být u soudu předmětem značně složitého dokazování.

Bránění ve styku není v novém občanském zákoníku blíže definováno. Rozumíme jím případy, kdy rodič bezdůvodně druhému rodiči dítě nepředává, nebo jej předává pozdě, domáhá se předání nebo převzetí dítěte na jiném než určeném místě, stanovuje pro styk rodiče s dítětem jednostranně další podmínky, které nejsou obsaženy v soudním rozhodnutí ve věci /např. vyžaduje svou přítomnost u styku druhého rodiče s dítětem/…

Trvalost bránění ve styku znamená, že rodič, kterému svědčí právo styku s dítětem, neměl nebo nyní už nemá žádný styk s dítětem. Co se rozumí „opakovaným“ bráněním ve styku, není v současné právní úpravě přesněji číselně určeno.

Pokud není rodičem, který má dítě v péči, dobrovolně plněna povinnost řádně dítě na styk připravit, umožnit jej a s druhým rodičem při výkonu styku rodiče s dítětem spolupracovat, může soud povinného rodiče poučit o následcích neplnění této povinnosti a o možnostech výkonu rozhodnutí. Dále může uložit povinnému rodiči pokutu, a to i opakovaně. Soud může též nařídit setkání s mediátorem, stanovit plán navykacího režimu, rozhodnout o uložení povinnosti vykonávat styk pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo nařídit povinné setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie. Pokud ani poté není povinnost rodiče ke styku druhého rodiče s dítětem plněna, nařídí soud výkon rozhodnutí předáním dítěte tomu, kdo má přiznáno právo na styk s dítětem. V této záležitosti je ovšem nezbytné postupovat nesmírně citlivě, aby nedošlo k negativnímu zásahu do vývoje dítěte a aby nebyla narušena vazba dítěte k rodičům.