Domácí násilí

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Domácí násilí

Domácí násilí je fyzické, psychické a/nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, které probíhá opakovaně a skrytě. Domácí násilí má stupňující tendenci v četnosti a intenzitě.

Ve vztahu, kde je přítomno domácí násilí, hrají roli tři faktory – láska, naděje a strach. Domácí násilí probíhá v cyklech. Osoba chovající se násilně se snaží po incidentu oběť přemlouvat, usmiřovat, může slibovat, že se to už vícekrát nestane, žádat o poslední šanci, ale také vyhrožovat sebevraždou nebo vyhrožovat jiným způsobem /např., že „stejně nedá pokoj…“, že oběť „připraví o děti“, o bydlení…/. Osoba ohrožená násilím – oběť buď slibům uvěří, nechá se přesvědčit, že „tentokrát to zvládnou“, nebo se ze vztahu odejít bojí. V případě, že vztah pokračuje, pokračuje i cyklus násilí, tj. po období relativního klidu a usmiřování se opět střádá napětí a schyluje se k dalšímu incidentu. 

Násilí nelze zastavit změnou chování osoby ohrožené násilím. V případě, že cyklus domácího násilí se již rozvinul, násilné chování vyvolá doslova cokoliv. Východiskem je buď záchrana vztahu prostřednictvím toho, že partner násilný uzná nepřípustnost svého chování, převezme za něj zodpovědnost a v zájmu zachování vztahu vyhledá odbornou pomoc /např. terapii pro pachatele násilí/, nebo ukončení vztahu odchodem ohrožené osoby z něj.  

Klíčovými znaky domácího násilí jsou:

• opakování a dlouhodobost,
• eskalace,
• jasné rozdělení rolí osoby ohrožené násilím a osoby násilné a 
• neveřejnost.

Znamená to, že:

• u jednoho útoku nelze ještě konstatovat, zda jde o domácí násilí /tento útok však může být jeho počátkem/,   
• domácí násilí může začínat nenápadně, např. urážkami, psychickým znevažováním, ponižováním, zesměšňováním… pokračuje k závažnějším projevům psychického, fyzického a/nebo sexuálního násilí,
• domácí násilí není tzv. „italská domácnost“, tj. vzájemné hádky, napadání, spory, rvačky…, kdy oba blízcí lidé zastávají střídavě roli napadaného i napadajícího a každý z nich se snaží prosadit své stanovisko, 
• typické pro domácí násilí je, že probíhá v soukromí, v bytě, domě, je ostatním skryto.

 Domácí násilí může mít formu:

• fyzickou – kromě užití fyzického násilí přímo proti oběti se může jednat také o fyzické násilí na jiných osobách oběti blízkých nebo např. i na zvířeti,
• psychickou – jde o nadávky, obviňování, urážky, znevažování, ponižování, zesměšňování, zastrašování, vyhrožování, odepírání jídla, spánku, kontrola všeho, co oběť dělá – kam chodí, s kým, s kým mluví, co říká, nucené „doprovody“ k lékaři, na úřady apod.,
• sexuální – vynucování sexu vůbec nebo  určitých sexuálních praktik obětí odmítaných, znásilnění,
• ekonomickou – zamezování přístupu k financím, neposkytování financí, nastolení finanční nesoběstačnosti oběti, zabraňování v pracovním uplatnění, vynucování převodu majetku apod., 
• sociální -  izolování od přátel a příbuzných, kontrola nebo zákaz telefonátů aj.       

Pro vznik domácího násilí je riziková zejména sociální izolace páru, finanční závislost jednoho partnera na druhém, zdravotní postižení nebo vyšší věk, nezvládání rodičovských povinností a zneužívání návykových látek. 

K domácímu násilí dochází ve všech společenských vrstvách, bez ohledu na vzdělání, sociální postavení, příjmy, místo bydliště, věk, pohlaví, vyznání, národnost. Domácí násilí se vyskytuje v heterosexuálních i v homosexuálních vztazích.

Jak poznat oběť domácího násilí?

Osoba násilná se chová zpravidla odlišně na veřejnosti a v soukromí. Pachatelé domácího násilí bývají lidé, „do kterých by to nikdo neřekl“. Osoby ohrožené násilím často to, co se v jejich soukromí odehrává, před ostatními tají.

Pokud jste zaznamenali, že jiná osoba je ze strany partnera kontrolována, má strach z jeho reakcí /např. na „pozdní příchod“/, nemá přístup k financím, nemá možnost stýkat se s příbuznými a známými, případně má opakovaně nějaká viditelná zranění, která vysvětluje nepřesvědčivě nebo vůbec, může se jednat o domácí násilí.

Jak pomoci oběti v situaci domácího násilí?

Zkušenosti ukazují, že pro to, aby se podařilo ukončit domácí násilí, je ve většině případů nutný zásah zvenčí. Protože osoby ohrožené násilím se za násilí často stydí, bývá důležité, aby o podezření/problému začal mluvit někdo jiný. Při tomto hovoru osoba ohrožená násilím potřebuje být slyšena, potřebuje Vaši podporu, jasné stanovisko k tomu, že se jí dějí nepřípustné věci. Nevhodné jsou komentáře k jejímu vlastnímu chování typu:“Proč si tohle necháš dělat?“, „Proč už jsi mi to dávno neřekla?“ apod. Osoba ohrožená násilím je tímto negativně hodnocena a může ji to odradit od vyhledání další pomoci.

Pokud se Vám osoba ohrožená násilím svěří s tím, co se u nich v soukromí odehrává, je vhodné jí poskytnout informace o možnostech odborné pomoci /viz např. seznam organizací poskytujících pomoc v situaci domácího násilí na našem webu/ a nabídnout jí vlastní pomoc. Je rovněž důležité ujistit ji o tom, že se na Vás může obrátit i kdykoli později, pokud teď ještě není připravena situaci řešit.

Můžete-li, nabídněte i pomoc finanční, s bydlením, doprovod na úřady nebo policii.

Jak pomoci osobě násilné v situaci domácího násilí?

Existují specializované poradny a terapeutické programy pro osoby, které mají problémy s agresí ve vztazích /viz např. seznam organizací poskytujících pomoc v situaci domácího násilí na našem webu/. 

Tyto programy může vyhledat násilná osoba sama o své vůli, pokud si problém připustí, což se někdy může stát i díky tlaku okolí. Případně jí účast v některém z programů tohoto typu může být nařízena rozhodnutím správního orgánu nebo soudu.

Jak si pomoci, je-li pácháno domácího násilí na vás?

• Uvědomte si, že nikdo nemá právo týrat druhého člověka. Odpovědnost za přítomnost násilí ve vztahu je vždy na straně násilníka. To, že jste vystaven/a ve vztahu násilí, není normální ani dovolené a nejste povinen/a to trpět.   
• Nepodceňujte nebezpečí, které vám nebo dalším osobám vám blízkým hrozí. Jedná-li se o domácí násilí, které probíhá v cyklech, nedojde ke zlepšení „samo od sebe“, ani tehdy, změníte-li své chování…,  spíše se vaše situace bude zhoršovat a ohrožení vaše i vašich blízkých zvyšovat.
• Nevěřte, že vám nikdo nepomůže a/nebo nemůže pomoci. Nepomůže o věci s nikým nehovořit, tajit ji. Svěřte se lidem, kterým důvěřujete.
• Poraďte se s odborníky, ať už osobní návštěvou, nebo telefonicky /viz např. seznam organizací poskytujících pomoc v situaci domácího násilí na našem webu/.
• I v případě, že nyní nejste připraven/a situaci řešit, stanovte si pro případ jejího vyhrocení tzv. bezpečnostní plán – pomohou vám ho vypracovat odborníci ze zmíněných organizací nebo najdete doporučení k němu na internetu.
• V případě akutního nebezpečí rozhodně volejte tísňovou linku policie a/nebo lékařské záchranné služby.             

Ochrana oběti domácího násilí v některých právních předpisech

Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě je trestným činem podle § 199 trestního zákoníku. Násilná osoba může svým jednáním naplnit skutkovou podstatu i dalších trestných činů, příp. být pachatelem přestupku.

Trestní oznámení ve věci může podat každý, nikoliv jen oběť sama. Je ovšem důležité svůj postup předem s obětí probrat, protože oznámení věci bez doprovodných opatření by mohlo ohrozit bezpečí oběti, příp. dalších osob, členů rodiny, příbuzných.

Je-li druhý člověk svědkem bezprostředně probíhajícího aktu násilí, má volat policii vždy - může zabránit zranění člověka, poškození jeho zdraví, příp. i zachránit jeho život. 

Ochranu před domácím násilím oběti neposkytují pouze trestněprávní předpisy a zákon o přestupcích, ale zejména zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní ustanovení proti domácímu násilí obsahuje také v §§ 751 až 753 zákon č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, v § 6 děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo mezi jinými osobami, uvádí jako děti, na něž se sociálně-právní ochrana zejména zaměřuje.