Odešla dlouholetá starostka Tělocvičné jednoty SOKOL, Hana Nováková (67 let)

Hana NOVÁKOVÁ (02.05.1959 – 09.02.2026)

Jako blesk z čistého nebe zapůsobila na nejednoho z nás přítomných zpráva, která se Uhříněvsí začala jako lavina šířit krátce po 9. hodině ranní v úterý 10. února. Víš, že včera pozdě večer ve svém rodném domě zemřela Hanka Nováková z Blokandy? Mnozí s nás, i když jsme věděli, že ji někdy více, někdy méně trápily větší, či menší zdravotní potíže, se zpočátku zdráhali, této neuvěřitelné zprávě uvěřit. Prada, věděli jsme, že v posledních několika málo dnech tyto potíže značně nabyly na intenzitě, ale nikdo si nepřipustil či spíše nechtěl připustit, že následky budou pro Hanku takto fatální. Marné byly snahy nejednoho z nás, kdo jsme se pokoušeli ji přemluvit, aby neváhala, urychleně zavolala záchranku a nechala se hospitalizovat v nemocnici. Ona se však stále zdráhala naše rady uposlechnout, především kvůli jejím třem společníkům – kočičce a dvěma kocourkům. Co s nimi bude? Kdo se o ně postará? Když naše prosby nakonec vyslyšela, bylo již bohužel příliš, příliš pozdě.

Hanka či Hanička, jak ji mnozí oslovovali se narodila manželům Johanně a Zdeňku Novákovým v sobotu 2. května 1959 v Praze. Sourozenců se bohužel již nedočkala, a tak vyrůstala jako jedináček s rodiči v domečku v Rájecké ulici, dříve v ulici Boženy Němcové na Blokandě. Ten postavili její prarodiče a poté zvelebili její rodiče. Po ukončení základní školní docházky v Uhříněvsi vystudovala Obchodní akademii v Praze. Následně začala pracovat v Akademii věd, kde při zaměstnání dálkově úspěšně vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po sametové revoluci dlouhá léta pracovala ve Škofinu, Reiffeisenbank až se nakonec na mnoho let stal jejím zaměstnavatelem ekonomický odbor České televize na Kavčích horách. Teprve loni na jaře nastoupila po několika odkládáních na zasloužený odpočinek. Osud jí však nedopřál užít si ho více než pouhých deset měsíců.

Okolnosti tomu tak chtěly, že nikdy nezaložila svou vlastní rodinu. Po smrti rodičů nadále žila sama v rodném domku, který pečlivě udržovala a zvelebovala. Společnost jí pak dělaly především milované kočičky. Z rodiny jí zůstali tety, strýcové, sestřenice a bratranci. Nemaje svých přímých potomků, o to více se věnovala svým koníčkům. Velmi ráda cestovala po vlasti i světě. Navštívila desítky a desítky zemí a není na zeměkouli kontinent, kromě Antarktidy, který by nenavštívila. Se stejným úsilím se pak věnovala dobrovolnické práci zejména pro zdejší spolky, a to především pro Tělocvičnou jednotu SOKOL, kde nejprve 4 roky zastávala funkci jednatelky a pak 12 let až do svého náhlého odchodu stála v jejím čele jako starostka. Mnoho práce vykonala i pro uhříněveský klub seniorů, kde několik posledních let zastávala funkci jednatelky. Do ukončení činnosti Místní skupiny Českého červeného kříže Uhříněves- Hájek byla i její aktivní členkou.

Dnes jsme se v našem kostele Všech svatých sešli v čase, kdy bohužel neustále roste procento těch, kteří svou pozemskou pouť uzavírají bez jakéhokoliv ať již církevního nebo občanského obřadu posledního rozloučení. A to si nikdo nezaslouží! Sešli jsme se zde, abychom se s Hankou rozloučili a poděkovali za vše, co pro nás a Uhříněves vykonala. Sešli jsme se proto, aby jí církev vyprosila milosrdenství Boží a předala ji do náruče Boží. A proto jménem pozůstalých – tety, sestřenic, bratranců a přátel: Hanko, děkujeme Ti za vše, co jsi pro nás všechny a pro Uhříněves udělala a ať Ti nebeský Otec otevře svou otcovskou náruč. Žij nadále svůj věčný život ve společnosti milovaných rodičů a přátel, kteří nás na té daleké a neznámé pouti předešli. Amen.

Ing. Michal Klich