Odpady v historii lidstva

Problematiku odpadů lidstvo dlouho neřešilo, protože jej lidé neprodukovali v takovém množství ani složení, aby jeho přítomnost člověka a jeho životní prostor jakkoliv ohrožovala či omezovala. Se změnou způsobu života a růstem populace však rostly i lidské potřeby a člověk začal ve větší míře využívat přírodních zdrojů. S novými nároky a množstvím vyrobených věcí začalo přibývat i odpadu. Další zlom nastal při vytváření sídel, kdy se lidé shlukovali na jednom místě. Odpady se začaly nebezpečně koncentrovat a člověk musel začít hledat řešení. Pojďme si udělat výlet do minulosti a říci si, jak to bylo s odpady v historii lidstva a jakými cestami se vyvíjelo nakládání s odpady.

Odpady v pravěku

I pravěcí lidé produkovali „odpady“. Většina věcí, které se v pravěku používaly, však pocházela z přírodních materiálů, se kterými si příroda hravě poradila. Mimo to, lidé zužitkovali vše, co se dalo. Když třeba ulovili mamuta, maso uložili do zásoby a snědli; kůži, kly a kosti použili k výrobě příbytků, šatů, různých pomůcek a nástrojů i ozdobných předmětů. Tyto suroviny byly zkrátka moc vzácné na to, aby se staly odpadem. Člověk pravěku proto vytvářel minimum odpadu, a když už něco vyhodil, příroda vše dokázala „zpracovat“.

Odpady v rozvíjející se společnosti

Ve starověku s rozvojem společnosti vyvstala otázka, jak naložit s rostoucím množstvím odpadu. První skutečné problémy s odpady se objevily v době, kdy se lidé začali koncentrovat do měst. V té době již existovaly odpadní jámy, kam se odhazoval odpad nebo poškozené nástroje. Ve starém Řecku a Římě se prováděl občasný generální úklid, skrápěly se vozovky, čistila kanalizace a posbíraný odpad byl vyvážen za hradby. Největší problémy s odpady však nastaly ve středověku. Prosté odhození odpadů už nestačilo, odpady se nedokázaly rychle rozložit, a tak se hromadily na ulicích a v blízkém okolí domů. Hromady odpadů lákaly hmyz, ptáky a hlodavce a byla tak otevřena cesta pro šíření nejrůznějších nemocí (moru, cholery, lepry a dalších), na které umírala velká spousta lidí. Tehdejší obyvatelé se živili nejrůznějšími řemeslnými činnosti a rozvíjela se práce s chemickými látkami, např. v koželužnách. Unikající látky z dílen a znečištěné odpady tak začaly významně ovlivňovat i kvalitu vod se všemi negativními dopady na zdraví lidí.

Koželužny v marockém městě Fez - Na tomto místě se středověký způsob zpracování kůží zachoval v téměř nezměněné podobě. Ujistí vás o tom všudypřítomný zápach. Kůže jsou do těchto manufaktur dováženy v extrémních teplotách ze širokého okolí a máčeny v obrovských hliněných kádích ve směsi vody, ptačích exkrementů, kravské moči, kyseliny sírové a různých druhů solí. Poté jsou napuštěny přírodními barvami do požadovaného odstínu. Při tomto procesu vzniká spousta odpadních vod.

Odpady v rozvíjející se průmyslové společnosti

Velkým mezníkem pro odpadové hospodářství je 19. století. Do té doby se stále rostoucí města, která se už jen velmi obtížně zbavovala zvětšujících se hromad odpadu, potýkala s obrovskými epidemiemi cholery a dalších nemocí. Rostoucí průmyslová výroba byla rovněž významným zdrojem nebezpečných odpadů. Nastal zlom v produkci odpadů a bylo třeba začít řešit, co s odpady dále dělat. V té době byla postupně objevena souvislost mezi hygienou, včetně čistoty prostředí a nemocností, resp. úmrtností, což byl první krok k hledání funkčních systémů nakládání s odpady. Pro pevné odpady začaly za městy vznikat skládky odpadů, uvnitř města byl zaveden systém sběrových nádob a svozu odpadů za město. Kupříkladu v Praze existuje nádobový systém od roku 1923. Začaly být také budovány první spalovny odpadů. Na území dnešní ČR byla první spalovna postavena v roce 1905 v Brně. Tato spalovna byla provozována až do roku 1941. Druhá spalovna byla postavena ve 30. letech v pražských Vysočanech. Ta byla ale v roce 2003 zbourána. V současné době se na území ČR nacházejí tři velké spalovny komunálního a kolem 30 spaloven nebezpečného odpadu, které mají regionální význam.

Díky rozvoji průmyslu vznikalo mnoho nových druhů odpadů, zvláště těch nebezpečných, ale lidé si jejich škodlivost pro životní prostředí stále ještě plně neuvědomovali. Neexistoval žádný systém pro hospodaření s nebezpečnými průmyslovými odpady ani hodnocení rizik pro životní prostředí.

Spalovna odpadů v Praze Vysočanech - svůj provoz zahájila v roce 1934 a pyšnila se prvním 100 m komínem v Praze

Popelářský vůz Škoda Sentinel - Praha, konec 20. let minulého století

Odpady ve druhé polovině 20. století

Druhá polovina 20. století byla na území ČR poznamenána socialismem, který ochranu životního prostředí příliš neřešil. Hlavním způsobem odstraňování odpadů bylo skládkování na nezabezpečených skládkách. Každé město a vesnice měly svou vlastní skládku, kde byly koncentrovány odpady z jejich území. Na výstavbu a provoz skládky neexistovaly normy, a tak z odpadů unikaly nebezpečné látky, kontaminovaly povrchovou vodu a půdu a dostávaly se i do vody podzemní. Mimo to končilo na skládce mnoho odpadů, které by se daly opětovně využít – recyklovat. Průmyslové odpady byly ukládány přímo v areálech podniků nebo byly ukládány do odkališť v jejich blízkosti. Většina těchto lokalit zůstala velkým rizikem až do současnosti a jako staré ekologické zátěže jsou s vynaložením vysokých investic postupně čištěny. Sanace, tedy odstranění škod způsobených nevhodným ukládáním odpadům, zůstává velkým tématem dneška.

Odpady v současnosti

Současnost je charakteristická rychlým rozvojem společnosti a technologií. S tím souvisí i produkce odpadů. Dnešní životní styl přináší nesčetné možnosti a vytváří nové segmenty spotřeby. Se zvyšující se spotřebou však postupně ubývají zdroje primárních surovin a současně narůstá objem odpadů. Společnost, která si je vyčerpatelnosti zdrojů a zvětšujících se hor odpadu vědoma, proto obrací svou pozornost k jejich využití. Rozvíjejí se nové technologie zaměřené především na recyklaci, tj. opětovné využití odpadů jako druhotné suroviny pro další výrobu. Velmi perspektivním směrem podporovaným nedostatkem zdrojů a rostoucí cenou surovin je energetické využití odpadů. Velkým rozvojem prošla oblast úprav odpadů a technologií zbavujících odpady nebezpečných vlastností. Takto upravené odpady lze pak ve většině případů uložit na skládky, kde neohrožují životní prostředí tak jako v minulosti. Přísun nových technologií vybudoval z odpadového hospodářství za posledních 20 let moderní obor, který zná hodnotu odpadu a využívá nejnovější postupy v nakládání s ním. Přesto je nutné říci, že např. naprostá většina komunálního odpadu je stále odvážena na skládky odpadů. Je to totiž stále ten nejlevnější způsob, jak s tímto odpadem nakládat. Dle hierarchie nakládání s odpady je to však to nejhorší řešení.

Skládka odpadů

Zařízení na energetické využití odpadů - spalovna odpadů v Praze - Malešicích

Zdroj: www.vitejtenazemi.cz