Krizové řízení: základní informace

Základní právní předpisy

1. ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
2. zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
       a.   nařízení Vlády České republiky č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 
             odst. 5 zákona č.240/2000 Sb., krizový zákon
3. zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně  
    některých souvisejících zákonů (o HOPKS)
       a.   zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv
       b.   vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb. o plánování a provádění hospodářských
             opatření pro krizové stavy

„souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s:

1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. ochranou kritické infrastruktury “ (§ 2 z. č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů)

Krizové řízení má následující fáze:

„mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu “ (§ 2 z. č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů)

Gesčním ministerstvem na úseku krizového řízení je dle z. č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev
a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Ministerstvo vnitra České republiky.

Krizové stavy lze rozlišovat na dva druhy dle charakteru vzniklé krizové situace, jedná se o krizové stavy vojenské a nevojenské. Mezi krizové stavy nevojenské, a v podmínkách České republiky za stávající bezpečnostní situace více pravděpodobné, řadíme stav nebezpečí a nouzový stav. Mezi stavy vojenské pak stav ohrožení státu a válečný stav. Krizová situace vyžadující vyhlášení stavu ohrožení státu může mít teoreticky i charakter nevojenský a některé teorie toto připouštějí, avšak v podmínkách České republiky je pravděpodobnost vzniku situace tohoto charakteru minimální až nepravděpodobná.

Občan se o vyhlášení některého z krizových stavů může nejjednodušeji dozvědět z hromadných sdělovacích prostředků či na místech, kde to tak stanoví zákon, např. na úřední desce, ve Věstníku kraje či ve Sbírce zákonů.

V době vyhlášení krizových stavů je možné nařídit obyvatelstvu pracovní povinnost či pracovní výpomoc. Pracovní povinností se rozumí vykonávat určitou práci k překonání krizové situace. Pracovní výpomocí pak zpravidla jednorázový či mimořádný úkon, který rovněž slouží k překonání krizové situace.  Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení stanoví výjimky z pracovní povinnosti
a pracovní výpomoci.

Přehled vyhlašovaných krizových stavů v České republice dle platných právních předpisů