Městská část Praha 22
Praha 22

Přestupky v sociálně-právní ochraně dětí

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Úsek sociálně-právní ochrany dětí

Přestupky v sociálně-právní ochraně dětí

Přestupek je typem správního deliktu. Je to zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je jako přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo v některém jiném zákoně. Přestupky v odvětví sociálně-právní ochrany dětí upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Podle citovaného zákona se mohou jednak dopustit různých přestupků fyzické osoby /včetně rodičů/, dále fyzické osoby jako tzv. pověřené osoby /tj. osoby pověřené dle příslušných ustanovení citovaného zákona k poskytování sociálně-právní ochrany/ a také se mohou fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby dopustit správního deliktu.

Většiny klientů úseku sociálně-právní ochrany dětí se týkají pouze ty pasáže úpravy přestupků v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, které uvádějí přestupky fyzických osob. Zde máme na mysli kohokoliv, tj. nejde o osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, ani o zástupce zařízení pro děti apod.

Přestupky pak můžeme rozdělit do dvou skupin.

  1. V první skupině přestupků v sociálně-právní ochraně dětí jsou ty, jichž se může dopustit pouze rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte /např. příbuzný/á, jemuž/jíž bylo dítě ze soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy/.
     
  • Přestupkem je, pokud rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nesplní uloženou povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie.

Uložit tyto povinnosti rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu může orgán sociálně-právní ochrany dětí rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Uložení těchto povinností je typem opatření sociálně-právní ochrany dětí podle citovaného zákona.

/Příklad: Orgán sociálně-právní ochrany dětí shledal, že dítěti je nezbytné zajistit odbornou poradenskou pomoc, např. vzhledem k zanedbání vývoje řeči před nástupem školní docházky. Rodiče přes doporučení a odkazy na odborná pracoviště pomoc pro dítě nevyhledali a nezajistili. Orgán sociálně-právní ochrany dětí jim uložil správním rozhodnutím povinnost pro dítě odbornou pomoc vyhledat, neboť je to nezbytné pro jeho řádný vývoj. Pokud rodiče tuto jim uloženou povinnost nesplní, dopustí se přestupku./

  • Přestupkem je, pokud rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu nepřevezme bezdůvodně dítě, které se nacházelo v cizině bez doprovodu.

/Příklad: Bylo zjištěno, že nezletilá dospívající dívka na útěku z domova se zdržuje mimo území ČR, bez doprovodu dospělé osoby. Zastupitelský úřad zajišťuje její návrat do ČR a rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu jsou povinni dítě na určeném místě a v určeném čase převzít. Pokud tak neučiní, dopustí se přestupku. To neplatí, pokud jim v převzetí brání vážná překážka – např. hospitalizace./

  • Přestupkem je, pokud rodič, který svěří dítě určené k osvojení budoucímu osvojiteli, toto neoznámí příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

/Příklad: Matka dítěte, jehož otec není uveden, předává po propuštění z porodnice dítě manželům do jejich faktické péče s tím, že jsou domluveni, že dítě manželé osvojí. Pro další řešení záležitostí dítěte je nezbytné informovat o předání dítěte orgán sociálně-právní ochrany dětí. Neoznámení věci je přestupkem./

Za každý z uvedených přestupků může být v přestupkovém řízení uložena pokuta až do výše 20. 000,-Kč.

 

  1. Ve druhé skupině přestupků v sociálně-právní ochraně dětí jsou ty, jichž se může dopustit jakákoliv fyzická osoba /tedy nikoliv pouze rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, ale např. jiná osoba z okolí dítěte, příbuzný atp./
     
  • Přestupkem je, pokud fyzická osoba vykonává některou z činností v sociálně-právní ochraně dětí bez příslušného pověření vydávaného podle citovaného zákona.
  • Přestupkem je, pokud se fyzická osoba neoprávněně podílí na zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče tak, že vykonává činnosti, které přísluší pouze orgánům sociálně-právní ochrany dětí.
  • Přestupkem je, pokud fyzická osoba, u níž se dítě nachází, neumožní jeho seznámení s osobou, která byla pro konkrétní dítě příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí vytipována jako osoba vhodná stát se jeho osvojitelem nebo pěstounem.
  • Přestupkem je prozrazení údajů o osvojení v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení, pokud je tím ztížena péče osvojitele o dítě nebo výchova osvojeného dítěte.

Obvyklejší v běžných životních situacích ale mohou být následující přestupky. Za tyto přestupky může být v přestupkovém řízení uložena pokuta až do výše 50. 000,-Kč.

  • Přestupku se dopustí ten, kdo převezme od rodičů péči o dítě s úmyslem zajišťovat ji trvale a neoznámí toto příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

/Příklad: Matka dítěte zanechá batole v péči známé, otec dítěte není určen. Později matka ze zahraničí známé sdělí, že se nezamýšlí do ČR vracet, a domluví se se známou, že dítě v její péči zůstane. Pokud tato žena neoznámí převzetí péče o dítě orgánu sociálně-právní ochrany dětí, dopouští se přestupku. – Oznámení převzetí péče o dítě je nejen povinností, jejíž nesplnění je sankcionováno, ale především může být prvním krokem k řešení záležitostí souvisejících s péčí o dítě – zastoupením dítěte, vyřízením sociálních dávek atp./

  • Přestupku se dopustí ten, kdo maří výkon ochranné výchovy dítěte nebo narušuje výchovu dítěte v péči jiné osoby nebo v péči pěstounské.

/Příklad: Dítě v náhradní výchově je např. vedeno k soustavné přípravě na budoucí povolání. Rodič nebo jiný příbuzný, s nímž je dítě v kontaktu, jej oproti tomu vede k zahálčivému způsobu života, zpochybňuje význam školní docházky, narušuje ji nezajištěním návratu dítěte po skončení školních prázdnin atp. Bude posuzováno, zda se tato osoba nedopustila přestupku./

  • Přestupku se dopustí ten, kdo jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popř. zdravotnímu stavu, a tím dítě vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoliv nepatrnou.

/Příklad: Děti mladšího školního věku ponechal rodič samotné zavřené v bytě po dobu vyřizování nákupu. Při  nikým neusměrňované hře jedno z dětí při honičce bytem rozbilo skleněnou výplň dveří a pořezalo se na ruce. Bude posuzováno, zda se rodič dopustil přestupku, příp. trestného činu./

  • Přestupku se dopustí ten, kdo maří výkon správního rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí o výchovném opatření.

Týká se správních rozhodnutí např. o uložení dohledu, zákazu určitých činností, návštěv různých zařízení pro dítě nevhodných…

/Příklad: Orgánu sociálně-právní ochrany dětí bylo opakovaně hlášeno, že u dospívajícího chlapce byla prokázána konzumace alkoholických nápojů při fotbalových utkáních jeho oblíbeného klubu. Orgán sociálně-právní ochrany dětí jako opatření vydal zákaz návštěvy fotbalových utkání bez doprovodu rodiče. Bylo zjištěno, že chlapec, který se s tímto zákazem svěřil přátelům, je svým již dospělým kamarádem soustavně přesvědčován, že není nutno se zákazem řídit, že „se nic nestane“. Bude posuzováno, zda se „kamarád“ dopouští tohoto, příp. jiného přestupku./

  •    Přestupku se dopustí ten, kdo použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení.

/Příklad: Dítě je rodičem potrestáno za zhoršený prospěch povinností konat dlouhodobě těžší fyzickou práci s doprovodným komentářem rodiče, že dítě „stejně skončí u lopaty/u hadru, ať si zvyká…“ Dle okolností bude posuzováno, zda se dospělý dopustil přestupku, příp. trestného činu./

  • Přestupku se dopustí ten, kdo zneužívá dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku nebo stupni vývoje.

/Příklad: Dítě je nuceno pomáhat rodičům ve firmě vlastní prací tak, že to zabírá téměř veškerý jeho volný čas, znemožňuje to jeho mimoškolní aktivity a ovlivňuje nepříznivě jeho školní docházku, kdy dítě je ve škole unavené, nesoustředěné… Dle okolností případu bude posuzováno, zda se rodiče dopustili přestupku, příp. trestného činu.
 

Dvě poznámky na závěr:

  • Přestupků a trestných činů souvisejících s výchovou dítěte a péčí o něj je samozřejmě mnohem více. V tomto textu jsou zmíněny ty, které jsou uvedeny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a týkají se „běžných“ fyzických osob /viz výše/. Vůbec nejčastějším přestupkem rodičů nebo osob odpovědných za výchovu je zanedbávání školní docházky dítěte plnícího povinnou školní docházku. Podle okolností případu mohou být rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu v tomto případě shledáni vinnými i z trestného činu.
  • Projednání přestupku v přestupkovém řízení a postih osoby, která byla shledána vinnou z přestupku, je v daných případech jen jedním z kroků k ochraně dítěte, kterou s využitím různých opatření orgán sociálně-právní ochrany realizuje.